On ten Maseaqrueme [čti Mažikrém] byl sponzor cyklistickýho klubu

2. listopadu 2010 v 18:11 | tp.
Protože jsem se i jako malej kluk pořád díval na nějaké filmy. I třeba od dobrých režisérů. Filmy všech druhů. I černobilé.
A ten Maseaqrueme byl sponzor, výrobce mýdel nebo mléka - už si neupomínám ty každodennosti - jednoho cyklistického klubu. Ale hlavní postava brala doping. A to nebylo dobrý.
A strašně srandovně tam zrychlovaly obrazy, když byl pod vlivem těch drog.
Víc děje nevím.
Mám vlastní chodidla. Oprášený moukou. Moukou. Měl bych místo blogu pracovat na knížce. Která má název i počet stránek.
Indián se mi postavil v ústrety. Lýtka rozdělený na dvě části. Jízda na kole.
Scházení. Chybění. Báseň od Apollinaira končící slovy - velká kvinta -.
Poslední dny chodím prázdně po chodbách školy.
Názvy bank a půlbank.
Odeberte hotovost.
Hele jak ten motýl kouká.
Pospěšte si pane Vácha.
Ano dobrý den děkuji.
Ty dveře páchnou.
V kolik?
V 15.30 Odnést věci do čistírny.
Dostáváte?
Ne, 30.
Ukazováčky, nehty.
Darmošlap se ohlíží přes rameno obleku a dělá si po nich čáry vousama špinavýma od šlehačky na holení.
D. se dívá ruličkou z jazyku pacientovi na zuby.
Vy mi to neulehčujete, Bříďo Sváre.
Ne, já hrál jenom trochu na housle.
Ale úplně zamlada.
Jarník.